Chemiska wězba: Rozdźěl mjazy wersijami

Inhalt gelöscht Inhalt hinzugefügt
J budissin (diskusija | pśinoski)
SKeine Bearbeitungszusammenfassung
Holder (diskusija | pśinoski)
S corr using AWB
Rědka 23:
 
=== Ionowa wězba ===
[[Image:CsCl crystal.png|180px|thumb|pśeplet soli CsCl ]]
Metale a njemetale z diferencu [[elektronegatiwita|elektronegatiwity]] wušej ako 1,7 wutwóriju ionowu wězbu. Dokulaž maju metale nišu elektronegatiwitu ako njemetale, pśepódaju wóne wše swóje walencowe elektrony na njemetal. Pótakim zwězuju se metale ako pozitiwne lodowane iony (kationy) z negatiwnje lodowanymi ionami (aniony) njemetalow.
Iony se mjazy sobu elektrostatiski pśiśěguju a twórje ionowy pśeplet. Šym wušej su iony lodowane a šym mjeńše su jich radiuse, śim stabilnjejšy jo pśeplet a śim wětšy jo toś škrějny dypk toś togo zwězanja.
Rědka 31:
 
=== Metalowe wězba ===
[[image:Cuivre Michigan.jpg|thumb|180px|kupor ]]
Metale maju nisku [[elektronegatiwita|elektronegatiwitu]] a togodla su wenkowne elektrony słabje na metalowe atomy wězane. Wóne se lažko wót atomow pušćaju. Atomowe rumpy metala (atomy bźez wenkownych elektronow) se zwězuju k metalowemu pśepletoju. Elektrony se ako tak pomjenjony elektronowy płun w pśepleśe licho pógibuju.
Togodla mógu metale wjelgin derje milinu a śopłotu wóźiś. Jo to teke pśicyna za duktilnosć (daju se lažko formowaś).
Rědka 55:
=== Wóźikomóstowa wězba ===
 
[[Image:Wasserstoffbrückenbindungen-Wasser.svg|thumb|180px|wóźikomóstowe wězby pla wody ]]
Ako jo wóźik na kislik, dušyk abo flur wězany, pśesuwa se gustota wězbowych elektronow k toś tym elementam, dokulaž maju wóne wušu elektronegatiwitu ako wóźik. Wutwórijo se pótakem dipol z pozitiwnje lodowanym wóźikom a negatiwnje lodowanymi atomami kislika, dušyka abo flura.
Kislik, dušyk a flur maju mimo wězbowych wenkownych elektronow teke liche elektronowe póriki na wenkownej cerje elektronoweje wobalki.