Frygi

Frygi su byli indoeuropski lud, kótaryž w 8. stolěśu pśed Kristusom w Anatoliskej jo wjelike mócnaŕstwo natwarił. Jogo głowne město jo był Gordion pśi Sangariosu (źinsajšna Sakarya), něźi 80 km na pódwjacor wót źinsajšneje Ankary, dalšnej urbaniskej centruma stej byłej Midasowe město a Kelainai.

Nastaśe Frygow

Muž we frygiskej drastwje hellenistiskeje epochi (3.-1. stolěśe pśed Kristusom), namakanka z Cyperna

Wóni su pśišli z Balkana wokoło 1200 pśed Kristusom pśi wjelikem "drogowanju mórskich narodow". Wóni su teke byli pśiswójźbne z ludom Muški, kótaryž jo prědownik armeńskego luda. Frygi su naspomnjone w analach Tiglat-pilesera I. (něźi 1115-1077 pśed Kristusom).

Eksterne wótkaze

Maciej Popko, Völker und Sprachen des Alten Anatoliens, pśełožk z pólšćiny do nimšćiny wót Michaela Wolfa, boki 132-137, kapitel 4.2

Literatura

Ekrem Akurgal: Phrygische Kunst. Archaeologisches Inst. der Univ., Ankara 1955.
Ekrem Akurgal: Anadolu uygarliklari, 3. Aufl., Istanbul 1990.
Dietrich Berndt: Midasstadt in Phrygien. Zabern, Mainz 2002, ISBN 3-8053-2855-9
Claude Brixhe: Le Phrygien, Paris 1994 p. 165-178, in Francoise Bader (ed.) Langue Indo-Europeannes CNRS editions, ISBN 2-271-05043-X
E. L. Kohler: The Lesser Phrygian Tumuli I. The Inhumations. The University Museum, Philadelphia 1995, ISBN 0-934718-39-3
Rodney S. Young: Gordion. Univ. Museum, Philadelphia 1969.
Rodney S. Young: Three Great Early Tumuli. Univ. Museum, Philadelphia 1981.
Gustav Körte: Gordion. Ergebnisse der Ausgrabung im Jahre 1904. Berlin 1904.
Elke und Hans-Dieter Kaspar: Phrygien - ein sagenumwobenes Königreich in Anatolien, Hausen 1990, ISBN 3-925696-07-5
Latife Summerer-Alexander von Kienlin: Tatarli. Rückkehr der Farben, Istanbul 2010

Pśisamem kužde lěto su krotke rozpšawy wó wótběgnucych wukopanjach w Gordionje w

American Journal of Archeology (AJA).