Postpozicija
Ako postpozicija se woznamjenjaju słowa, kótarež na rozdźěl wót prepozicijow za słowom stoje, na kótaremž wóni se póśěguju.
W Serbšćinje
wobźěłaś- zogola dla (+ genitiw)
W Nimšćinje
wobźěłaśW Nimšćinje wěsty pad za nomen pominaju:
- einem Bericht zufolge (+ datiw) "pó rozpšawje"
- der Einfachheit halber (+ genitiw) "jadnorosći dla, dla jadnorosći"
- meiner Meinung nach (+ datiw) "pó mójom měnjenju"
- den Fluss entlang (+ akuzatiw) "podłu rěki; pó rěce"
- des Geldes wegen (+ genitiw) "pjenjez dla, dla pjenjez"
Někotare postpozicije jich pad změnja, jolic ako prepoziciju pśed póśěgowym słowom stoje:
- zufolge eines Berichts (+ genitiw) "pó rozpšawje"
- entlang dem Fluss (+ datiw, rědko tež + genitiw) "podłu rěki; pó rěce"
W drugich rěcach
wobźěłaśPostpozicije teke w drugich rěcach wustupuju, pśi comž někotare rěce postpozicije mimo prepozicije wužywaju, mjaztym až druge rěcy maju jano postpozicije.
Slědujuce rěcy někotare postpozicije mimo prepozicijow maju:
- Łatyński:
- honoris causa pó słowje „cesć dla“ = cesći dla
- Engelski:
- long time ago pó słowje „dłujki cas pśed“ = pśed dłujkim casom)
Slědujuce rěcy postpozicije mimo někotarych prepozicijow maju:
- Finski (Wóni zwětšego z genitiwom, wótergi z partitiwom stoje.):
- minun kanssa (z genitiwom) = pó słowje „mnjo z“ = ze mnu
- ikkunan vieressä (z genitiwom) = pó słowje „wokna pódla“ = pódla wokna
- sinua varten (z partitiwom) = pó słowje „tebje za“ = za tebje
- Lappski: (Wóni pśecej z genitiwom stoje.)[1]
- dálu luhtte = pó słowje „doma pśi/wót“ = pśi domje; wót doma
- váriid guvlui = pó słowje „górow w směrje“ = w směrje górow; k góram
- biilla vuolde = pó słowje „awta pód“ = pód awtom; pód awto
Slědujuce rěcy jano postpozicije maju:
- Hindi:
- मेज़ पर mez par „na bliźe“: मेज़ mez „blido“, पर par „na“
- भाई के लिए bhāī ke liye „za bratša“: भाई bhāī „bratš“, के लिए ke liye „za“
- Nepalski: म घर मा वस्छू Ma ghar maa basčhu = pó słowje „Ja dom w bydlim“ = Bydlim w domje.
- Armeński:[2]
- mekneluc arradź (z ablatiwom) = pó słowje „wótjězd pśed“ = pśed wótjězdom
- tangarani mot' (z genitiwom) = pó słowje „muzej njedaloko“ = njedaloko muzeja
- atorri wra (z genitiwom) = pó słowje „stoł na“ = na stole
- kachakic durs (z ablatiwom) = pó słowje „město zwenka“ = zwenka města
- Japansce:
- その後で sono ato de = pó słowje „to pó“ = pó tom až
- そこで soko de = pó słowje „tam wót“ = wottam
- どこへ doko e „źo k“ = źo
- Korejański:
- 한국에 Hanguk e „Koreja k“ = ku Koreji
- Hungorski:
- az asztal alatt = pó słowje „blido pód“ = pód blidom
- a ház előtt = pó słowje „dom pśed“ = pśed domom
- kutya nélkül = pó słowje „pjas bźez“ = bźez psa
- a ház mellett = pó słowje „dom pódla“ = pódla doma
- Mongolski:[3]
- номын дор (z genitiwom) = pó słowje „knigły pód“ = pód knigłach
- ширээн дээр (z nominatiwom) = pó słowje „blido na“ = na bliźe
- үүнээс гадна (z ablatiwom, ale pśi pronomenach z fleksiskim zdonkom) = pó słowje „to mimo“ = mimo togo
- чам руу (z nominatiwom, ale pśi pronomenach z fleksiskim zdonkom) = pó słowje „ty k“ = k tebje
- Baškirski:[4]
- минең менән = pó słowje „ja z“ = ze mnu
- Тимур кеүек = pó słowje „Timur kaž“ = kaž Timur
- Enciski:[5]
- d'a ńin = pó słowje „zemja na“ = na zemi
- pē ńine = pó słowje „bom na“ = na bomje
- pē ńi' = pó słowje „bom na“ = na bom
- Guaraniski:
- che rógape = pó słowje „ja dom w“ = w mójom domje
- ka'aguýrupi = pó słowje „lěs/góla pśez“ = pśez lěs, pśez gólu
Ale teke mortwa rěc Hetitišćina jo postpozicije měła, kótarež se su zwětšego z datiwom-lokatiwom wužywali:[6]
- suhhi ser = pó słowje „kšywo na“ = na kšywje
- suhhi sara = pó słowje „kšywo na“ = na kšywo
Nožki
wobźěłaś- ↑ Kauderwelsch Band 192, Samisch für Lappland, Wort für Wort, 1. nakład, 2005, ISBN 3-89416-630-7, boka 56 a 57
- ↑ Kauderwelsch Band 119, Armenisch Wort für Wort, 1. nakład, 1999, ISBN 3-89416-321-6, boki 68, 78-80 (Ale tam se transliteracija pó Nimšćinje wužywa.)
- ↑ Vietze: Lehrbuch der Mongolischen Sprache, ISBN 3-324-00242-7, boki 52, 75, 76
- ↑ Margarete I. Ersen-Rasch: Baschkirisch, Lehrbuch für Anfänger und Fortgeschrittene, Harrassowitz, 2099, ISBN 978-3-447-05730-1, boki 50, 51
- ↑ Michael Katzschmann, János Pusztay: Jenissej-Samojedische (Enzisches) Wörterverzeichnis, Helmut Buske Verlag Hamburg, 1978, ISBN 3-87118-340-7, boki 144
- ↑ W.B. Lockwood: Überblick über die indogermanischen Sprachen, Gunter Narr Verlag Tübingen, 1979, ISBN 3-87808-100-6, bok 308