Bramborska

Bramborska
Wopon	Chórgoj
Zakładne daty
stolica	Podstupim (Potsdam)
pśestrěń	29.478,63 km²
ludnosć	2.551.000 (31. awgusta 2006)
gustosć wobydlenja	87/km²
dług	16,4 Mrd. € (2004)
dług na wobydlarja	6.640 € (kónc 2005)
oficielne websedło	www.brandenburg.de
Politika
ministaŕski prezident	Dietmar Woidke (SPD); (wót 28. awgusta 2013)
kněžecej stronje	SPD, CDU a Zwězk 90/Zelene
strony w parlamenśe; (88 městnow)	SPD 25; AfD 23; CDU 15; Zwězk 90/Zelene 10; Lěwica 10; BVB/Lichotne wólarje 5
slědne wólby	1. septembra 2019
pśiduce wólby	2024
reprezentanty w; Zwězkowej raźe	4
	Kórta

	Toś ten nastawk z temu Zwězkowy kraj jo pó lema na drugi nastawk pódobny. Drugi lema Branibor ma temu město.

Bramborska (nimski Brandenburg, górnoserbski Braniborska) jo zwězkowy kraj Zwězkoweje republiki Nimska. Głowne město jo Podstupim.

Geografija

Bramborska ma granicy z Mecklenburg-Pśedpomorskeju na pódpołnocy, Barlinjom, z Dolnosakskeju na dłujkem wjacorje pśi Łobju, z Pólskeju na pódzajtšu, ze Saksko-Anhaltskeju na pódwjacorje a Sakskeju na pódpołdnju.

W Bramborskej jo wěcej ako 3.000 jazorow.

Slědujuce rěki se Bramborskeje dotykuju abo běže pó źělach abo cele pśez Bramborsku:

Slědujuce města su nejwažnjejše w Bramborskej.

Seda w Bramborskem parlamenśe

ministaŕski prezident
"Matthias Platzeck" (SPD)

strona	2004		2009		floskla
strona	%	S	%	S	%	S
SPD	31,9	33	33,0	31	+1,1	-2
DIE LINKE	28,0	29	27,2	26	-0,8	-3
CDU	19,4	20	19,8	19	+0,4	-1
DVU	6,1	6	1,1	0	-5	-6
FDP	3,3	0	7,2	7	+3,9	+7
B90/Grüne	3,6	0	5,7	5	+2,1	+5
drugi	14,6	0	7,1	0	-7,5	±0

Wokrejsy Bramborskeje

We pódwjacorje Bramborskeje, wjas "Wjelike Marzehn"; nim.: Gross Marzehn.
(wokrejs Podstupim-Srjejźomark)

nr	wokrejsa	wokrejsne město	znamje za awta
1	Landkreis Barnim wokrejs Barnim	Eberswalde	BAR
2	Landkreis Dahme-Spreewald wokrejs Damna-Błota	Lübben (Spreewald) Lubin (Błota)	LDS
3	Landkreis Elbe-Elster wokrejs Łobjo-Halšter	Herzberg (Elster) Herzberg pśi Halšteru teke Rogań	EE
4	Landkreis Havelland Wokrejs Habolojski kraj	Rathenow Ratnów	HVL
5	Landkreis Märkisch-Oderland wokrejs Markojski Odriny kraj	Seelow Želow	MOL
6	Landkreis Oberhavel wokrejs Górna Habola	Oranienburg Bóźow	OHV
7	Landkreis Oberspreewald-Lausitz wokrejs Górne Błota-Łužyca wokrejs Hornje Błóta-Łužica	Senftenberg Zły Komorow	OSL
8	Landkreis Oder-Spree wokrejs Odra-Sprjewja	Beeskow Bezkow	LOS
9	Landkreis Ostprignitz-Ruppin wokrejs Pódzajtšna Prignica-Rubyñ	Neuruppin Nowe Rubyń	OPR
10	Landkreis Potsdam-Mittelmark wokrejs Podstupim-Srjejźomark	Belzig Bělsko	PM
11	Landkreis Prignitz wokrejs Prignica	Perleberg Perlebrak	PR
12	Landkreis Spree-Neiße wokrejs Sprjewja-Nysa	Forst (Lausitz) Baršć	SPN
13	Landkreis Teltow-Fläming wokrejs Teltow-Flaming (wokrejs Teltow-Włamin)	Luckenwalde Lukowc	TF
14	Landkreis Uckermark wokrejs Ukromark	Prenzlau Pśibysław	UM

nr	bźezwokrejsne města	znamje za awta
1.	Potsdam Pódstupim	P
2.	Cottbus Chóśebuz	CB
3.	Brandenburg an der Havel Braniboŕ nad Habolu	BRB
4.	Frankfurt an der Oder Frankobrod nad Odru	FF

Chórgoj Serbow

Regiony Bramborskeje a Sakskeje, w kótarychž bydli serbska mjeńšyna.

Serbske regiony w Bramborskej su: Dolna Łužyca, mały źěl Górneje Łužycy, a teke Rólańska góla (Ruhlander Heide) pla Złego Komorowa a Kamjeńca.

Łukowc
nim.: Luckenwalde
Łukow
nim.: Luckau
Chudowina
nim.: Mittenwalde
Rań
nim.: Großräschen
Nauen
Neuruppin
Oranienburg
Pśibor
(nimski Fürstenwalde/Spree)
Pśibrjog
(nimski Eisenhüttenstadt; hist.: Fürstenberg;
serbojska literatura: Železowa Hěta)
Rathenow
Rukow
nim.: Bad Liebenwerda
Schwedt nad Odru
(serbojska literatura: Swjecje)
Zły Komorow
nim.: Senftenberg
Grodk
nim.: Spremberg
Strausberg
Wikow
nim.: Elsterwerda
Wustermark