Pódobny lema Toś ten nastawk z temu Zwězkowy kraj jo pó lema na drugi nastawk pódobny. Drugi lema Branibor ma temu město.

Bramborska (nimski Brandenburg, górnoserbski Braniborska) jo zwězkowy kraj Zwězkoweje republiki Nimska. Głowne město jo Podstupim.

Bramborska
Wopon Chórgoj
Zakładne daty
stolica Podstupim (Potsdam)
pśestrěń 29.478,63 km²
ludnosć 2.551.000 (31. awgusta 2006)
gustosć wobydlenja 87/km²
dług 16,4 Mrd. € (2004)
dług na wobydlarja 6.640 € (kónc 2005)
oficielne websedło www.brandenburg.de
Politika
ministaŕski prezident Dietmar Woidke (SPD)
(wót 28. awgusta 2013)
kněžecej stronje SPD, CDU a Zwězk 90/Zelene
strony w parlamenśe
(88 městnow)
SPD 25

AfD 23
CDU 15
Zwězk 90/Zelene 10
Lěwica 10
BVB/Lichotne wólarje 5

slědne wólby 1. septembra 2019
pśiduce wólby 2024
reprezentanty w
Zwězkowej raźe
4
Kórta
Wobźěłaś
p  d  w

Geografija

Bramborska ma granicy z Mecklenburg-Pśedpomorskeju na pódpołnocy, Barlinjom, z Dolnosakskeju na dłujkem wjacorje pśi Łobju, z Pólskeju na pódzajtšu, ze Saksko-Anhaltskeju na pódwjacorje a Sakskeju na pódpołdnju.

W Bramborskej jo wěcej ako 3.000 jazorow.

Rěki

Slědujuce rěki se Bramborskeje dotykuju abo běže pó źělach abo cele pśez Bramborsku:

Města

Slědujuce města su nejwažnjejše w Bramborskej.

Politika a krajny sejm

 
Seda w Bramborskem parlamenśe
 
ministaŕski prezident
"Matthias Platzeck" (SPD)
Wuzwólowanje do krajnego sejma, september 2009[1].
strona 2004 2009 floskla
% S % S % S
SPD 31,9 33 33,0 31 +1,1 -2
DIE LINKE 28,0 29 27,2 26 -0,8 -3
CDU 19,4 20 19,8 19 +0,4 -1
DVU 6,1 6 1,1 0 -5 -6
FDP 3,3 0 7,2 7 +3,9 +7
B90/Grüne 3,6 0 5,7 5 +2,1 +5
drugi 14,6 0 7,1 0 -7,5 ±0

ministaŕske prezidenty

Nakrajny a wokrejsne města

 
Wokrejsy Bramborskeje
 
We pódwjacorje Bramborskeje, wjas "Wjelike Marzehn"; nim.: Gross Marzehn.
(wokrejs Podstupim-Srjejźomark)
nr wokrejsa wopon wokrejsne město znamje
za awta
1 Landkreis Barnim
wokrejs Barnim
  Eberswalde BAR
2 Landkreis Dahme-Spreewald
wokrejs Damna-Błota
  Lübben (Spreewald)
Lubin (Błota)
LDS
3 Landkreis Elbe-Elster
wokrejs Łobjo-Halšter
  Herzberg (Elster)
Herzberg pśi Halšteru teke Rogań
EE
4 Landkreis Havelland
Wokrejs Habolojski kraj
  Rathenow
Ratnów
HVL
5 Landkreis Märkisch-Oderland
wokrejs Markojski Odriny kraj
  Seelow
Želow
MOL
6 Landkreis Oberhavel
wokrejs Górna Habola
  Oranienburg
Bóźow
OHV
7 Landkreis Oberspreewald-Lausitz
wokrejs Górne Błota-Łužyca

wokrejs Hornje Błóta-Łužica

  Senftenberg
Zły Komorow
OSL
8 Landkreis Oder-Spree
wokrejs Odra-Sprjewja
  Beeskow
Bezkow
LOS
9 Landkreis Ostprignitz-Ruppin
wokrejs Pódzajtšna Prignica-Rubyñ
  Neuruppin
Nowe Rubyń
OPR
10 Landkreis Potsdam-Mittelmark
wokrejs Podstupim-Srjejźomark
  Belzig
Bělsko
PM
11 Landkreis Prignitz
wokrejs Prignica
  Perleberg
Perlebrak
PR
12 Landkreis Spree-Neiße
wokrejs Sprjewja-Nysa
  Forst (Lausitz)
Baršć
SPN
13 Landkreis Teltow-Fläming
wokrejs Teltow-Flaming
(wokrejs Teltow-Włamin)
  Luckenwalde
Lukowc
TF
14 Landkreis Uckermark
wokrejs Ukromark
  Prenzlau
Pśibysław
UM
nr bźezwokrejsne města wopon znamje
za awta
1. Potsdam
Pódstupim
  P
2. Cottbus
Chóśebuz
  CB
3. Brandenburg an der Havel
Braniboŕ nad Habolu
  BRB
4. Frankfurt an der Oder
Frankobrod nad Odru
  FF

Serbske regiony w Bramborskej

 
Chórgoj Serbow
 
Regiony Bramborskeje a Sakskeje, w kótarychž bydli serbska mjeńšyna.

Serbske regiony w Bramborskej su: Dolna Łužyca, mały źěl Górneje Łužycy, a teke Rólańska góla (Ruhlander Heide) pla Złego Komorowa a Kamjeńca.

Města a wjelike gmejny

Wobraze Bramborskeje

Žrědła

  1. Bok wó wuslědku wólby

Wótkaze